24.08.11

Prokrastinace a lenost

Prokrastinuji a lenoším. Správně by se to mohlo nazývat i lenoším a lenoším ještě víc.

   Kdysi jsem psala,  že mám mnoho položek na seznamu Chci-knížek. Tento seznam svůj rozsah už několikrát zvětšil. Bohužel se nezmenšil ani trošku. 322. To je to číslo! Nedávno tam bylo ještě 306.
Kolik jsem toho přečetla? Ani se neptejte. Ne, vážně, neptejte se.
Dobrá. Odpovím.
0.
   A to jsem opravdu číst chtěla. Ale jak jsem knížku otevřela, tak jsem ji hned i zavřela. Pár stránek jsem sice přečetla, ale ne tolik, abych knihu dočetla.

  Moc ráda jsem chtěla číst nějaké fantasy. Zjistila jsem však, že bych raději hrála WoW. Být chvilku v tom fantasy světě, hrát si na hrdinu. V mém případě na hrdinku. Pomáhat utlačovaným vesničanům. Bojovat proti vysokým daním. Proti neprávu. Proti vládnoucí moci. Proti..co to melu? Prostě zabíjet spoustu magických i nemagických, a zpravidla velmi ošklivých, potvor. Dostávat za to goldíky, expy a dostat se až na nejvyšší level. Jenže Wow nemám. Takže jsem se zase pokoušela něco číst a nepřečetla jsem nic.

   Náladu na hraní mám stále. Budu muset někoho přesvědčit, aby si se mnou zahrál aspoň Člověče nezlob se.  Nebo aspoň karty. Šachy raději ne. To bych prohrála už při rovnání figurek.

   Mám spoustu práce. Jak jinak. Nic nedělám. Jak jinak. Sleduji stupidní filmy. Jak jinak. Přidávám si knihy do seznamu Chci-knížek. Jak divá.
Dělám to, co bych neměla a nedělám to, co bych měla. Uklidňuje mě to, že tento problém nemám jen já.