29.05.12

Podtrženo v knihách

 Otevřela jsem knihu vypůjčenou z knihovny a vidím v ní čáry, které se vyskytují pod písmenky. Čáry, které v knihách nemám ráda. Netoleruji to ani u svých knih. Ani v odb(p)orné literatuře.
Pokukuji po těch odporných věcech (Aspoň že jsou vyrobeny obyčejnou tužkou. Třeba byla růžová. Třeba ani nemusela být obyčejná.) a říkám si, co by z toho vzniklo, kdyby se to dalo dohromady? No? Slátanina. (Možná bychom tomu mohli říkat dadaistická poezie. Možná jen sprostě obyčejná poezie.)
No ne?
No ano.
Opsala jsem to, co je v knize podtrženo. Interpunkce je tam, kde byla i tužka. Vynechala jsem pouze označené úryvky, které by byly moc dlouhé, a jednu podtrženou věc, protože by to byl moc velký spoiler.


Michaela: Max Unterwasser

Události v klášteře svátého Anděla


Hippolita
Nejspíš
"To nikdy nevíš.
stavila jeho pohledu plná měkká prsa,
nemám čím zaplatit,
"Jak to můžeš vědět?
šest
pět
"Máš silné auto, ti před tebou
stáhl si přes hlavu košili
sklonil se pod ledový proud
se jen mihl
dívala se, jak se obléká.
plachá, ale my ji to odnaučíme. Viď, sestřičko?
Knihu odstrčil
povedl dokonalý kříž
Besti
Michael a andělé
andělé
svržen jest na zem, i andělé jeho s ním svrženi jsou."
samy ohlídáme
"Máme svůj úkol,"
"To poznáš v příštích dnech,"
"Proč hned malovat čerty na zeď?
ctihodné samozřejmě ne
bolestný
zpěv
andělského?"
druhé křtiny
Rozesmál se.
nechce urazit nevěsty Kristovy zneužitím posvátného.
Podivnou duhu. Netvořila zahnutý oblouk, nýbrž svislý rovný sloup, zabodlý doprostřed klášterního dvora.
domeček pro panenky
Fas est et ab hoste doceri.
dvě světlá křídla
Vycenil na ni zuby a zavrčel.
"To máš za ten včerejšek,"
Podrážkou boty se jí zlehka opřel o krk.
křížkem si žena co chvíli drápala po prsou.
divadlo mu tu hrají dvě bezhlavé
ctihodné sestry
mrtvá novorozeňata
dvorem kláštera
Proč mám být jeden z mnoha?
patero bílých smaltovaných konví, šestá stála opodál.
Nádoba se skvěla takovou bělostí,
vymočil se do ní.
Zjevení svatého Jana: "I vyšlo sedm těch andělů z chrámu, 
"Vždycky se trefím, na to vem jed."
zář
klíčky by byly opět jeho.
Byl to její způsob,
splašenou čubou.
Freneticky
Ležící kostra se začala
tam, kde měly být rty a nos, se svisle táhla zubatá škvíra,
před chvílí učesal na pěšinku.
tam, kde měl být penis s varlaty, zela černá rána,
zavřel oči, aby si ve vzpomínce
jež vypadalo spíš jako opona.
klauzuře
"spása"
"oheň" 
udeřil jí hlavou o zem
Lano s ní smýklo
trestat neposlušné sestry
tebe nejkrásnější,
"Masíčko,"
Dvanáct bylo učedníků Ježíšových.
"vezmu vás
obě dvě.
dvě knihy.
velká byla Bible,
pornografický román
Šebastiána
zrzavou hlavou.
čekají ještě vigílie,
budeš kontemplovat.
Víš, že si tě oblíbila?"
snění
Uprostřed louky byl do země zapíchnut meč - nikoli
spatřil anděla
meč vytrhl
Byly to jeho hodinky.
opuštěné a bloudící
s obludami a netvory
pluviálu
"Modleme se, excelence,"
Vyjmul z ní klíčky od vozu a omyl
Do úst mu vnikly kovové kleště.
Nejdřív mu vytrhly levý horní špičák, posléze pravý.
ovocný
Železo proniklo rozkrokem,
připomínala spíše anděla, tiše plujícího nad Betlémem.
neuvěřitelně podobné jeho očím.
gobelíny a perské koberce.
před imitací tapisérie z Bayeux.
pahrbek
celistvý a uzavřený
nikde nepropadala
Sestra Michaela?
bratr Michael,
cukrkandl.
někdo důvěrně známý, někdo blízký jako sourozenec, sestra s kterou
dlouze ji políbil na ústa,
kláštera nepustí. Radši tě rozsápou."
jindy jasným, teď však dušeným
Byla to Cecílie.
něco mu roztrhlo bok.
Rána krvácela, ale nedbal na to. Hrotem odloupl z kola automobilu lesklý disk.
A bolest on snášel dobře.
V klidu vytáhl šíp,
ocelový hřeben.
napřáhl
sýček. S.
sklání ve vzenešené nehybnosti,
stopy po tomto maskování.

0 komentářů:

Okomentovat