14.12.12

DAN WELLS. Nejsem sériový vrah

    Nadšeně jsem tvrdila, že až příště půjdu do knihovny, že si tam už nic nepůjčím, že mám doma knížek dost. Asi vám nemusím nic vysvětlovat, že? Když mé oči prohledávali knihy v regále, zaznamenaly tuto knihu, vyslaly signál mozku a mozek vzpomínal, jestli ohlasy na tento literární počin byly kladné, nebo záporné. A že vám teď budu o něm psát, tak je asi jasné, na co si mozek vzpomněl.
   Hlavním hrdinou je John Wayne Cleaver. Největší kapacita přes sériové vrahy v Americe. Tedy skoro. Je mu patnáct a jeho psycholog mu řekl, že je sociopat. Kdo dnes není? Ostatní děti v jeho a nižším věku píší referáty o různých prezidentech a jiných velmi významných osobnostech Ameriky, John píše o sériových vrazích a dostává za to plný počet bodů. Od učitele. Ode mě ne. Já o nich nic nevím. Ale pokud píše bez hrubek, tak plný počet má určitě! Jako bodů. Ne pětku. Asi nemusím říkat, že jeho matka a psycholog z toho nejsou nadšeni. Se mnou se zase můžete bavit pouze o knížkách a o hláskovém vývoji češtiny. A ještě o tom, jak moc jsem zelená(!). 
     Johnova matka vidí problém v tom, že mu již od dětství dovolovala, aby s ní mohl pracovat. Co je na tom, že se už jako mladý naučí rodinému řemeslu? Jejich rodinným podnikem je pohřební ústav. A John rád pomáhá při balzamování těl. Myslím, že ke studiu biologie to nemůže uškodit. No ne? Je tedy zvyklý vidět mrtvá těla. A když ve městě začne řádit opravdový sériový vrah, začne vidět i zavražděná těla, ze kterých je nadšen. Z vraha už bohužel tak moc nadšen není. Pomůžou mu jeho znalosti k tomu, aby vraha dopadl, popřípadě zneškodnil?
    
    Dominantou této knihy je psychologie hlavního hrdiny. Myšlenky, vnitřní pochody a i jeho proměna je to, co drží knihu pohromadě. Jasně, a také desky. Víme, že je hlavní hrdina sociopat. Ví to i John. Má však pravidla, aby udržel své monstrum, jak mu sám John říká, pěkně za zdí, takže nikomu nechce ubližovat. Možná vám to připomíná Dextera a musím vám dát za pravdu. V tomto bodě si jsou obě postavy opravdu podobné. Dokonce i český vydavatel na tuto podobnost upozorňuje a na tuto knihu láká převážně fanoušky zmiňovaného Dextera. Díky výborně popsané psychologii Johna, můžeme v knize sledovat vývoj od Johna-s-monstrem-za-zdí k Johnu-s-monstrem-před-zdí. 

    Ani ne v půlce příběhu se dozvíme, kdo je oním sériovým vrahem. Přiznám se, to jsem nečekala. Nejen fakt, že už velmi brzo vím, kdo vraždí. Hlavně jsem nečekala, že je vrahem právě On. Musím se přiznat, byla jsem poněkud zklamaná. 

<spoiler> Musí se v dnešní době do každé knihy pro mládež narvat nadpřirozené prvky? Sakra! Opravdu dnes literárnímu světu vládne patos a nadpřirozeno? </spoiler>
    Kromě psychologie postav, jsem byla také nadšená ironíí a černým humorem. Moc mě bavily pasáže, ve kterých byl rozhovor Johna s jeho psychologem, doktorem Neblinem. Na začátku jsem se bavila strašně moc, bohužel toto černohumorné tempo nevydrželo po celou knihu. Prostředek knihy mě nebavil. Nebyla to taková sranda jako na začátku a napětí tam také nebylo moc. Konec to zase ale vyrovnal. Pořádná dávka černého humoru se vrátila. A napínavé to také bylo až až. Prostředek tedy můžeme chápat jako něco, co nás nutně musí dovézt z bodu A do bodu B. Musí tam být, ale nikdo přeci neříkal, že ta cesta bude žůžová. Bohužel. 

    Doporučuji těm, kdo mají rádi Dextera, ale počítejte s tím, že to Dexter není. 
    Doporučuji těm, kdo mají rádi černý humor, ale počítejte s tím, že tam není po celou dobu.
    Doporučuji těm, kdo mají rádi čtení o sociopatech, ale počítejte s tím, že to není zrcadlo, takže se nedočtete o úžasné postavě, jako jste vy. 

    Rada na závěr. Pokud jste začali knihu číst a skončili jste uprostřed a nebaví vás to, tak to překousněte a dostaňte se na konec.

    Něco mimo hodnocení knihy: Strašně moc mě rozčiluje, když si autoři svá literární dílka sami hodnotí. A ještě pěti hvězdičkami. Přijde mi to trapné a nemyslím si, že někteří to mají zapotřebí, například Dan Wells. Vím, že kniha za svého autora nemůže (doufám, že chápete, jak to myslím), ale můj náhled na knihu po tom, co zjistím, že si to autor opětihvězdičkoval, mění. A moc dobře vím, že to není správné, ale do knihy pak přidám i hodnocení autora. (Opakuji, vím moc dobře, že je velký rozdíl mezi autorem a literárním dílem.) To jen taková menší poznámka.


***


0 komentářů:

Okomentovat