27.08.14

AMANDA STEVENS. Království

  Graveyard Queen #2


    Okřídlená duše byla kniha, u které jsem nepředpokládala, že se mi bude líbit. Líbila se mi. Moc. Těšila jsem se na druhý díl. A když jsem konečně v knihovně objevila Království, sáhla jsem po něm a spěchala jsem domů, abych ho mohla začít číst. 
    Kamarádka Kristina (Zdravím!) tento díl četla dříve než já a upozornila mě, že je to odlišné od prvního dílu a že byla zklamaná. Díky tomu jsem neměla vysoká očekávání a mohla jsem se nechat příjemně překvapit.

    Amelia Grayová, restaurátorka hřbitovů, přijala práci v městečku Asher Falls, aby utekla před tím, co se jí stalo během práce na hřbitově Dubový háj. A hlavně aby utekla před detektivem Devlinem, kterého pronásledují dva duchové - duch manželky a dcery. Asher Falls je zvláštní město, město duchů, s podivnými lidmi. Amelia se zde necítí moc dobře, především kvůli duchovi dívky, který se usilovně snaží s Amelií navázat kontakt. V lese u hřbitova najde hrob, který je někým opečováván, cítí zde značnou energii a něco zlého. Zjistí Amelia, co po ní chce duch dívky? Čí je ten hrob? A je Thane Asher vhodná náhrada za detektiva Devlina?

    Okřídlená duše byla detektivka s prvky duchařského románu. Duchové zde byly jako doplněk. V Království je duchařská linie hlavním stavebním kamenem příběhu. Tento fakt by mohl čtenářům, kterým se v první části líbila převážně ta detektivní část, zkazit požitek z knihy. Ale nesmutněte, nějaké to detektivování se zde také objeví.

    Co se autorce velmi povedlo, je atmosféra celé knihy. Tajemno, mlha, spousta duchů a všudypřítomné zlo. Ovzduší v Asher Falls je popsáno mrtvolně, temně, prázdně. S hrdinkou se tímto městem projedete a nepotkáte živáčka. Připomínalo mi to takové ty westernové filmy, kdy hrdina přijede do městečka, které se zdá být opuštěné, fouká vítr, dveře do baru se otevírají a zavírají a slyšíte harmoniku. Asher Falls na mě působí ale ještě jedním způsobem. Wowkaři budou určitě hned vědět, co tím myslím, když řeknu "Gilneas", vám ostatním napovím tímto videem

     Vzhledem k tomu, že je kniha psána ich-formou z pohledu Amelie, si dokážeme snadno představit, jak se Amelia cítila. Především jaký měla strach. Strach byla její nejčastější emoce. A my strach pociťujeme s ní. Umocňuje to i fakt, že nevíme, čeho přesně se máme bát. Jen stínů určitě ne, hlavně proto, že nevíme, kdo/co ten stín vrhá. Právě ta nevědomost je nejstrašidelnější. Myslím, že na tomto principu funguje i horor Mama, kdy nevíte, co je ta Mama přesně zač, a když ji na konci uvidíte, tak už to není tak děsivé, protože víte, čemu čelíte. 

    Na druhou stranu jsem i dost zklamaná. Takřka všechna tajemství jsou snadno předvídatelná. Všechno vám to dojde brzo. Další stránky vám jen potvrzují vaše domněnky. A Amelia na vše potřebuje čas a několik rozhovorů s dalšími postavami. Předvídatelnost Království kazí, ale aspoň můžete mít radost z toho, že jste tak úžasně nápadití jako sama autorka. A možná se rozhodnete díky tomu začít psát romány. 

    Amelia je sympatická postava. Hrdinka, která se bojí, ale je statečná, neztrácí hlavu, hlavně díky tomu, že umí skrývat své emoce kvůli duchům, kteří nesmí zjistit, že je vidí. Oplývá šestým smyslem, možná by se dalo říct instinktem, který jí pomáhá v nebezpečných situacích. A konečně se o Amelii dozvíme spoustu nových věcí.
    Thane Asher je mladý, krásný muž, který Amelii přitahuje. Je trochu tajemný. Nevíte, jestli je to dobrák, nebo zloun. A musíte se dopracovat až na konec knihy, abyste to zjistili. Aspoň tohle není tak průhledné.
    Pro mě nejlepší postavou je pes Angus. Protože i psi můžou mít silné charaktery! Další postavy jsou zvláštní, divné, tajemné, nevíte, co si o nich máte myslet. Působí stejně jako samo město. 

    Do Království jsem se snadno začetla. Převážně jsem četla v noci. Sama v pokoji. Nevěděla jsem, jestli mám číst dál, abych zjistila, čeho se s Amelií bojíme, nebo jestli mám přestat a počkat na denní světlo, protože to na vás duchové nemůžou. Velké dilema. Šla jsem raději spát.
     Království je stejně čtivé jako Okřídlená duše. Atmosféra je úžasná a mnohem strašidelnější než kdejaký horor. U Řbitova zviřátek jsem se tak nebála. Ale jsem srab, takže s některými to třeba ani nehne. Největším záporem je předvídatelnost, kvůli které nakonec dávám tři hvězdičky. Určitě ale nemusím dodávat, že se na třetí díl hodně těším. 

05.08.14

CATHERYNNE M. VALENTE. Nesmrtelný příběh

    Catherynne M. Valente je u nás známá díky své sérii o Čarozemi pro mladší čtenáře. Ještě jsem ji nečetla, ale dva díly mám doma v knihovničce. Stydím se, první díl mám totiž už rok. Nesmrtelný příběh je tedy první knihou, kterou jsem od této autorky četla. A dost mě navnadila k tomu, abych si co nejdříve přečetla další. Jenže se k tomu zase nedostanu. Knížky z knihovny mají vždycky přednost.

   Kniha vypráví příběh o Marii Morevně, která jako malá viděla, jak si pro její sestry chodí ptáci, kteří se změní v muže. Jen pro ni si nikdo nepřicházel. Až si jednoho dne pro Marii Morevnu přišel sám Kostěj Nesmrtelný.

    Příběh je psán er-formou, nejčastěji z pohledu Marie Morevny, ale jedna kapitola je třeba vyprávěna domovajou, domácí skřítčicí. Příběh je zasazen do Ruska a do země Kostěje Nesmrtelného v době před druhou světovou válkou - respektive před zaútočením Němců na Rusko, a v době leningradské blokády. Leningrad je Petrohrad, to jen aby bylo jasno. V obou zemích je válka, Rusko proti Německu, Car Života proti Caru Smrti.
    Celkem má kniha šest částí, které jsou uvedeny vždy verši Anny Achmatovové, ruské básnířky, která měla režimem zakázáno vydávat svá díla. Každá část se odehrává jinde - takže víte, že když skončí jedna část, Maria Morevna se přemístí na jiné území.
    První část byla asi nejvíce napsaná pohádkovým stylem. Možná lepší by bylo napsat poetickým. Bylo to jemné, lyrické, citlivé. Nečekala jsem, že by pak mohly v dalších částech přijít vulgarismy a sexuální scény. Nebojte, není to popsáno nějak podrobně. Asi jsem byla naivní, když jsem si myslela, že pohádkové postavy nesouloží. 
    Pro mě nejčtivější byla druhá část - byla napínavá, byla živá, byla pohádková. Také tady zjistíte, že pohádkový svět se snaží podobat ruskému světu - červené šátky, síla Lidu a všude samí soudruzi. Představte si takového soudruha draka.
    
    Valente vychází z ruských příběhů a pohádek, které já neznám. Kromě Mrazíka, že. A ještě jsem kdysi jako malá viděla pohádku o Finestovi, ale už si ji vůbec nepamatuji. Každopádně i ten je v knize zmíněn. Takže jsem ráda, že jsem se mohla něco nového dozvědět.
    Nesmrtelný příběh připomíná pohádku nejen pohádkovými postavami, jako je Kostěj Nesmrtelný, Baba Jaga, Ivan a drak, ale i takovým tím známým znakem, jako jsou tři úkoly. Nebo trojí opakování, čehož si všimnete už v první části.

     Maria Morevna jako hrdinka byla... Já ani moc nevím, jaká byla. Milovala. To, že milovala, je snad nejlepší charakteristika. Určitě mě nijak nerozčilovala a její příběh mě zajímal. Chtěla jsem vědět, jak nakonec skončí. 

   Pro některé může být Nesmrtelný příběh složitá kniha. Ne, že byste nepochopili, o čem je, ale že se vám bude složitě číst. Určitě ne každému sedne styl psaní - časté metafory, popisy, ruská slova, která samozřejmě poté byla přeložena, takže vám nic neunikne. Nejsou to jen jednoduché věty s jasným a obyčejným významem. 
    Mně se ale Nesmrtelný příběh líbil hodně. Atmosféra byla kouzelná, doslova, temná, válečná, hladová, přecpaná a plná vodky. Dávám čtyři a půl hvězdičky. Půl hvězdy strhávám za to, že ne vždy se mi chtělo knížku otevřít a pokračovat ve čtení, ale jak jsem začala, začetla jsem se. Dokonce jsem viděla na goodreads, že by měla být druhá kniha, ale s jinými hrdiny. Těším se a moc doufám, že ji u nás zase vydají.

02.08.14

Bíglovský červenec #11

A půlka prázdní v pr... Pryč! 
Ani není možné, jak rychle to uteklo, že? Jsem tak nějak (naivně) doufala, že toho stihnu víc. 
Jsem ale ráda, že jsem stihla přečíst víc knížek než normálně. A to se počítá! (Taky jsem si to pěkně spočítala.)

Knihy.

Nebudete tomu věřit, ale dočetla jsem sedm knih! Z toho jen jedna byla rozečtená z dřívějška. Jsem na sebe tak pyšná! (Stejně ale budu s počtem stránek v mínusu.)

Bláznivý úplněk. Druhý díl série o čarodějovi Harry Dresdenovi. Mám pro něho slabost, takže i když to nebude úplně super, úžasná, dokonalá kniha a bude mě chvilkami nudit, stejně jí dám dobré hodnocení. Naštěstí je to i tak dobrá kniha i bez mého subjektivního názoru. Jen nevím, jak mi můžete věřit, protože já jsem vždycky subjektivní a i tamta věta byla subjektivní. Takže... Nevěřte mi! 357 stran.

Nesmrtelný příběh. Tak tohle je opravdu dobrá kniha. Měla jsem trochu obavy, že mě nebude bavit, ale byla jsem nadšená. Pokud máte rádi chytré knihy, které jsou i chytře napsané, tak je tahle přesně pro vás. 332 stran.

Brenda Veliká. Knihy od Payna jsem nečetla, nechtěla jsem je ani číst, ale všichni je chválí, takže když byla Brenda v knihovně, nikdo se na ni nevrhal, tak jsem si ji vzala já. Nebylo to špatné čtení, ale zase taky ne nic extra. Asi polovina knihy mě rozčilovala, což není moc dobrá vizitka, ale humor to zachránil. 278 stran.

Vdovin průvodce sexem a randěním. Ehm. Já ani nevím, co o tom říct. Nebavilo mě to, ale stejně jsem to přečetla. Snažilo se to být chytré - postavy zmiňovaly různé filosofy, snažily se mluvit inteligetně, ale nakonec to moc chytré nebylo. Nebo mi to prostě jen nesedlo. 299 stran.

Království. Pokračování Hřbitovní královny. Dlouho jsem nečetla knížku s úžasně popsanou atmosférou. Začetla jsem se, nechtěla jsem přestat číst. Chvilkami jsem se dokonce i bála. Ale celé to zkazila předvídatelnost. Když autorka začne psát tak, aby čtenář hned nevěděl, o co tam jde, tak to budou parádní knížky, kterým bych snad i já mohla dát pět hvězdiček. 357 stran.

Příběh draků. Recenzní výtisk, který mám doma asi od konce listopadu. Jo, ostuda jsem. Těšila jsem se hodně, ale pak se mi to nechtělo vůbec číst. A vůbec nechápu, proč se mi nechtělo, protože to nebylo špatné. A už se těším na druhý díl. 347 stran.

Detektiv bez bázně a hany. První díl série Smrtislav Hezoun. Určitě jste si všimli, že někteří čtou sérii Skulduggery Pleasant. Věřím, že většina si tuto knihu chtěla přečíst, ale na angličtinu se necítí. A Kristie nám odhalila, že je i u nás vydána. (Děkuji moc!) Bylo to milé, bylo to vtipné, bylo to skvělé. Bohužel jsem to četla v hrozných vedrech, takže jsem byla taková nevnímavá, znuděná a otrávená. Takže jsem si konec neužila tak, jako jsem si užila začátek. Hnusná vedra! 248 stran.

Doufala jsem, že nebudu mít moc rozečtených knih, ale mám. Já prostě nedokážu nerozečítat. Jsou jen čtyři. I když pro někoho by to mohlo být moc.

Temná hrozba. Třetí díl Harryho Dresdena. Ani nevím, proč jsem ji ještě nedočetla. Baví mě o dost víc než Bláznivý úplněk. Jsem prostě tele. 292 stran.

Vyvolená. Uhm. Jsem byla doma u rodičů, všechny knížky jsem přečetla a sestra má Školu noci, tak jsem si říkala, že se pustím do třetího dílu. Oni ve dvou kapitolách řešili narozeninové dárky s vánočním motivem. Fakt! Celé dvě kapitoly! Prostě.... Blé. 43 stran.

Koho Krysák kousne. Kniha pro děti. S hlodavci. S kouzelnými hlodavci. O zlé chůvě. Divných rodičích. Kouzlech. A s kouzelnými hlodavci!! (Kouzelní hlodavci jsou důležití!) 149 stran.

Město z kostí. Začala jsem to číst jen kvůli tomu, že jsme se chtěli podívat na film, o kterém se rozpovídám později. Kniha mi chvilkami připomíná Harryho Pottera. Clary nemám ráda. A... A čtu první úžasné české vydání. Byla jsem připravena na to, že tam bude Krasomil Pohroma. Myslela jsem si, že to zvládnu, rozdýchám to a budu pokračovat ve čtení. Šmarjá, vždyť to do toho překladu vůbec nesedí! Všichni mají nepřeložené jméno, ale Magnus Bane je... Já nevím, jaký byl, že ho musela paní překladatelka přeložit. Jednu chvíli tam Clary říká, budu psát z paměti: "Co je Krasomil Pohroma? Vždyť to není ani jméno." Já jsem prostě úplně blbá, protože fakt nevím, co by Krasomil mohlo být jiného než jméno. Překladatelka se očividně snažila všechny akorát tak nas*at. 156 stran.

Celkem přečtených stran za červenec: 2858.
Na srpen mám napočítáno 3739 stran. Hezky se mi daří snižovat mé stránkové resty. Jen mi to musí vydržet.

Seriály.

Asi nikoho z vás nepřekvapí, že jsem zase rozkoukala několik seriálů. Snažím se sledovat novinky, ale posledních čtrnáct dnů jsem nějak pozadu.

Dawsonův svět (6x24). Celého Dawsona jsem zvládla za 14 dní. Chtěla jsem ho mít už z krku, protože to je hrozné. 16 epizod.

The Last Ship (1x03). První novinka. Moc z toho nadšená nejsem. Nevím, co čekat. Pokud máte rádi postapo a bitevní lodě s americkou posádkou, tak do toho. 3 epizody.
Reckless (1x04). Další novinka. Seriál z právnického prostředí, ve kterém je hlavním případem sexuální obtěžování na místní policii. Netočí se to jen kolem tohoto případu, ale v každém díle se řeší i jiné, které se vyřeší. Jsou zde dvě hlavní postavy - právník (je na straně policie) a právnička (na straně žalující policistky). Saozřejmě jsou zde další postavy, které jsou v každém díle, ale o těchto dvou se dozvíme nejvíce. Tenhle seriál mě fakt baví. Bude to určitě kvůli tomu, že tam nejsou žádné čarodějnice, vlkodlaci a upíři. A každý díl zatím končil napínavě/zajímavě. 4 epizody.

Dominion (1x05). Novinka. Jestli to chápu dobře, mělo by to navazovat na film Legion, který jsem samozřejmě neviděla. Bůh zmizel a andělé se rozhodli, že vybijí celé lidstvo. Jen jeden anděl je na straně lidí - Michael, který zachránil dítě, které má být podle legendy/předpovědi/co-já-vím Vyvoleným, ale Vlado to není. Samozřejmě se my dozvíme dřív než hlavní hrdina, kdo je/že je Vyvolený. Dobrá zpráva pro fanoušky Buffy je, že zde hraje Giles. Je to pro mě nejzajímavější postava, protože nevím, jestli je to klaďas, nebo záporák. Dívám se na to s mužem, kterého to asi baví, jinak si nedokážu představit, proč se na to se mnou dívá. Já nejsem z toho nějak u vytržení, ale doufám, že se to rozjede. 5 epizod.

Penny Dreadful (1x08). Poslední díl série. Musím říct, že si ani moc nepamatuji, jaký byl. Jen doufám, že druhá série bude lepší. 1 epizoda.

The Leftovers (1x01). Na tuhle novinku jsem se těšila, pak jsem se ale dočetla, že scénář psal člověk, který psal scénář i k Prometheovi. Pokud jste tento film viděli, určitě chápete mé obavy. Viděla jsem zatím jen jeden díl, který mě nudil. A ještě k tomu má jeden díl hodinu, což je prostě moc dlouhé. A na další díly nemám odvahu. Nechce se mi. 1 epizoda.

Doctor Who (2x02). Konečně mě začal bavit. Sice to ještě není ono, ale už je to mnohem lepší. Zlomilo se to osmým dílem, kde je malé díte s plynovou maskou a volá svou maminku. Kyž jsem se na to dívala v noci, bylo to dost děsivé. 10 epizod.

Faking It (1x08). Dokoukala jsem první sérii a jsem zvědavá na další. Určitě to není lepší než Awkward, ale je to docela dobré. 3 epizody.

Young & Hungry (1x5). Tohle je takové hloupoučké, až mě to baví. Někdy je to fakt stupidní, ale někdy se vtip povede. A na odpočinutí to jde. 4 epizody.

True Blood (6x04). Byla jsem odhodlána dokoukat šestou sérii. No, nepovedlo se. Nudí mě to. 1 epizoda.

Teen Wolf (1x02). Oblíbený seriál. Moc jsem toho zatím neviděla, ale nepřijde mi nejhorší. Jasně, zas tak inteligentní to nebude, ale mohlo by to být určitě horší. 2 epizody.

The Big Bang Theory (7x13). Naštvali mě. Fakt jo. Změnit dabing Penny a pak i Amy. Blééé. Jinak seriál je to pořád super. 13 epizod.

Extant (1x01). Novinka s Halle Berry. A produkoval to Spielberg. První díl nebyl úplně nejhorší, zajímá mě, co bude dál. Jen se musím nějak donutit se podívat na další díl. 1 epizoda.

Torchwood (1x01). Dívala jsem se na to s mužem, kterého to nudilo, takže jsem se nedostala k dalším epizodám. Ale někdy se na ně zkusím podívat, protože kamarádka říká, že je to fajn seriál. 1 epizoda.

Salem (1x13). Dokoukala jsem první sérii. Poslední epizody byly fakt super. Od pátého dílu mě to začalo hodně bavit. Na druhou sérii se fakt těším. A dokonce víc než na Penny Dreadful. 9 epizod.

True Detective (1x03). Já tenhle seriál určitě dokoukám, jen nevím kdy. Na takový seriál musí člověk mít tu správnou náladu, jinak ho to bude nudit. 1 epizoda.

Halt and Catch Fire (1x01). Jarní novinka odehrávající se v osmdesátých letech? Teď si fakt nejsem jistá. Točí se to kolem osobních počítačů. Je tam IBM a ajťák na každým kroku. Monitory počítačů vypadají jako moje malá stará ruská televizka, která je už v křemíkovém nebi. Každopádně je to zajímavé a určitě dokoukám. A také tam hraje elfí král, co jezdí na velkém jelenovi. 1 epizoda.

The Strain (1x01). Velmi očekávaná letní novinka. O upírech, kteří jsou zlí, hnusní, nebezpeční. Žádní čumáčci. První epizoda měla přes hodinu a byla jsem v šoku, že mi to uběhlo tak rychle. Jen nevím, proč se nechci podívat na druhou epizodu. Asi mám strach, že se to zkazí. 1 epizoda.

Girls (2x04). Hmm, no já nevím. Někdy je to vtipné a trefné. Někdy je to divné a hloupé. A hlavní hrdinky mě rozčilují. 14 epizod.

Rush (1x01). Poslední novinka, co jsem tento měsíc viděla. O doktorovi, jehož klienti jsou bohatí lidé, kteří mu mohou zaplatit velkou částku za ošetření. Nesoudí je, neřekne o nich bulváru, nezavolá na ně policii. A zapomněla jsem říct, že je to feťák. Uvidím, co z toho bude, zatím mě to nenadchlo. 1 epizoda.

Celkem zhlédnutých epizod za červenec: 92.
Uff, nesmím sledovat tolik seriálů. Děsně to trvá, než je všechny vypíšu.

Filmy.

Vincent. Krátký, sedmiminutový animovaný film. Od Burtona. Viděla jsem ho na Burtonově výstavě, která byla úžasná. A Vincent byl taky úžasný!

Frankenweenie. Kvůli tomuto filmu jsme na výstavu jely šestého července, protože jsme chtěly tenhle film konečně vidět. Bylo to fajn. Ale nejlepší na tom stejně byla holčička v sále, kdy při pohledu na mrtvého pejska na plátně řekla: "A co je tomu pejskovi?" 

Na vlásku. Tenhle film je super, i když se na něho dívate počtvrté. 

Star Wars. Epizoda I. Muž mě donutil se na to dívat. Byl tam malý blonďatý Darth Vader. 

Frozen. Hmm. Těšila jsem se na to strašně moc. A taky jsem strašně moc zklamaná. Moc se mi to nelíbilo. Čekala jsem kvůli tomu povyku něco mnohem lepšího.

Vražedná pomsta. Když se dívám na Hunger Games filmy, tak se úplně stydím, že se mi ty knížky líbí. Byla to příšerná nuda. 

Město z kostí. Takže... Hrůza hrůzoucí. Na můj vkus se to až moc odlišuje od knižní předlohy. Třeba takový Valentýn - hlavní záporák. V knize dělá ošklivé věci, ale dělá je z dobrého úmyslu. Ve filmu je to záporák jak má být - jen pouhé zlo. A má úplně jiný cíl. To mi přijde jako hodně velká změna. Co se týká hlavní hrdinky, tak ta se jim povedla. Je stejně blbá, nesympatická a otravná jako v knížce. Jace vypadá jak feťák. Dialogy jsou strašné a stupidní. Nechápu, pro koho je ten film určen, protože fanoušky knižní série to musí rozčilovat. A pro ty zbylé to bude jen další kravina. A vymysleli jsme při této filmové příležitosti novou Drinking Game: Když vidíš něco, co ti připomíná jiný film/knihu/cokoli, tak se napij. Věřte mi, je toho tam dost. 

Piráti z Karibiku. Na vlnách podivna. Tohle je dost zbytečný film. V tomhle filmu nejsou žádné fyzikální zákony, je tu jen scenárista. Špatné.

Uff. Konečně napsáno. Jsem toho stihla docela dost, jak tak koukám. Ale teda nic užitečného. Je vedro. Nic se mi nechce. 
A ode dneška jsem také na Instagramu. (slecna_a_tri_biglove). Říkám vám to jen proto, abyste věděli, kdo vás sleduje. Já tam fotky dávat asi nebudu. Nemám žádný chytrý telefon, nemám ani android, funguji jen na windowsech (byla docela sranda se bez androidu zaregistrovat na instagramu). A fotit stejně neumím, takže to je pro všechny jen dobře. (Nebo mě to může začít bavit, že.) 
A pokud jste na instagramu, tak mi napište váš nick, ať vás můžu sledovat a obtěžovat svými komentáři. 

Přeji pěkný srpen a hodně čtěte!