22.02.15

Nedělní čtení #7

Po dlouhé, dlouhé, dlouhé době se vracím k Nedělnímu čtení. Jen nevím, jestli to budu psát poctivě každou neděli. Znám se, tak nic neslibuji. 
Od pátku sleduji poctivě seriál Hart of Dixie, takový milý, nenáročný, neagresivní seriál. Po všech těch krvácích mi tohle vážně sedlo.

Larry Correia. LOVCI MONSTER S.R.O.



    Po té hromádce dětských knih, kterým jsem se v poslední době věnovala, a věnovat dále budu, jsem musela trochu, ale jen trošinečku, změnit žánr. A velikost písmen! (Což je hodně velká vada na kráse této knihy. Proč takovéto krváky pro muže nemůžou mít velká písmena jako knihy pro desetileté, no? To snad nosím brýle na okrasu, co?)
    Owen (nepamatuju si jeho celé jméno, ach jo) je účetním. Obyčjným účetním, který se vyzná ve zbraních (asi bych potřebovala nějaké to školení a zajít si na střelnici, ale já bych si tam vystřelila oko a možná i někomu jinému), v bojovém umění a... a je to účetní. Jednoho večera zůstane pozdě v práci (taky se divil) se svým nadřízeným (ale ne, na prasárny hned zapomeňte, tohle je opravdu jiný žánr), který se změnil ve vlkodlaka (ale před proměnou si nesundal tričko, aby ukázal své sexy tělo, sakra, tahle knížka je asi pořádná blbost). A zapomněla jsem se zmínit, že je Owen opravdu velký (dámy, myslím jeho výšku, tohle je opravdu jiný žánr). A má sílu a svaly (a o penisu tam zatím nebyla řeč - kdyby se mužské postavy začaly hádat, kdo ho má většího, tak by porovnávaly velikost zbraní). Takže vlkodlakovi naplácal. A pořádně. A značně definitivně. (Vlkodlaka neochočil, jen ho zabil.) Tak se Owen dozvěděl, že na světě jsou různá monstra, která je potřeba zabít, tudíž se přihlásí na výcvikový program Lovců monster s.r.o. (člěnové jsou bohatí a čas od času zmasakrovaní). 

    Jsem přesně v polovině a krom těch malých písmenek se mi to hodně líbí. Hlavně kvůli humoru - sarkasmus, ironie a tak. Hlavně tu není takový ten dvojsmyslný humor, který mají v oblibě takoví ti drsňáčtí chlapi. 
    Owen je takový... někdy strašně super, někdy takový trouba, ale je velký a má svaly, takže radši řeknu, že je úžasný! A ty jeho zbraně! (A ta jizva na obličeji, ach!) Ale je to pořádný chlap a má vysokoškolský diplom. Je to prostě pořádný chlap s mozkem. (Jó, to se o Grayovi nedá říct.)
    Teď si vzpomínám na ještě jeden mínus - často se vyskytují pasáže o zbraních a já nemám tucha, o čem že to přesně mluví. Když mám při čtení náladu, tak se ptám muže, aby mi řekl, jak to vlastně vypadá, on to najde na netu, já vylezu z postele, kouknu se na to, nevidím na tom nic extra, poděkuji, jdu si lehnout do postele a čtu dál. (Teda nevyznala bych se ani v tom, kdyby se bavili o botách.) Tyhle pasáže mě nudí - ale naštěstí to nejsou pasáže na stránku dvě. 
    Další věc, která mě mrzí, ale není to chyba, je fakt, že jsem si myslela, že se tu budou řešit nějaké menší problémy - takový ten každodenní chléb lovců monster. Bohužel se tu řeší něco velkého. (A pak tu je taková drobnost, která mi trochu vadí, ale to by byl spoiler, takže nic neřeknu.)

    Při čtení se bavím, je to vtipné, napínavé, akční. A Owen samozřejmě není jediná postava, ale je to psáno z jeho pohledu. Jsem zvědavá, kolik těch postav se dožije poslední stránky, tohle nevypadá na knížku, kde by nikdo neumíral.

   Doporučuji k přečtení, snad se druhá půlka knihy nepokazí a bude to pořád fajn.

    A zapomněla jsem říct, že má Owen rád metal! (Teď bych sem asi udělala taková ta smajlíková srdíčka, ale... Ne, tohle je vážně jiný žánr.)
   

14.02.15

CAROLINE CARLSON. Poklad Čarodějky ze severu

Téměř ctihodná liga pirátů #1

    Příběh o Hilary, která se chce stát pirátkou, mě zaujal hned, jak jsem slyšela ukázku z této knihy. Už z ní lze poznat, že to bude parádní feministická jízda! A nebo také ne.

    Hilary Westfieldová, dcera admirála Westfielda, se chce stát pirátkou, i když s tím nikdo z její rodiny nesouhlasí. Naneštěstí s tím nesouhlasí ani Jednonohý Jones, referent Odboru pro členství TCLP (Téměř ctihodná liga pirátů) - holky nemůžou přeci být piráty. Pouze kamenný Chrlič podporuje Hilary v její snaze stát se pirátem za každou cenu, bohužel i tak bude muset navštěvovat Penzionát slečny Pimmové pro jemné dámy. Stane se Hilary jemnou dámou, nebo pirátkou? A kdo stojí za krádežemi magických věcí Augustské vyšší společnosti?

Hlavní hrdinkou je, jak jste zajisté už pochopili, Hilary. Dívka z vyšší společnosti, otec je admirál, který by chtěl pirátství zakázat - jestli čekáte rozpolcenost hlavní hrdinky a předlouhé vnitřní monology o tom, že přece nemůže jít proti svému otci, hlas krve a rodinná loajalita a tak podobně, musím vás zklamat. Žádné psychologické výlevy. Díky bohu, teda... Díky autorce. Chvilkami mi Hilary připomínala Sofronii z Etikety a & Špionáže - obě nechtějí být slušné a vychované mladé dámy, jsou neposlušné a jsou super. Takovéhle hrdinky mám ráda.
    I o zbylých postavách je příjemné číst. Jasper, Postrach Jižních teritorií, je takový trochu šílený pirát, ale dobrák od kosti... tedy... Zloduch s kostí svého nepřítele. Charlie, mladík, o kterého se stará Jasper, je sympatický, ale není takový potrhlý a vtipný. Claire - kamarádka z Penzionátu slečny Pimmové pro jemné dámy, není z vyšší společnosti, takže je takový penzijní otloukánek. Nejvíce dokázala překvapit slečna Greysonová, guvernantka, jež také navštěvovala Penzionát slečny Pimmové pro jemné dámy, zprvu velmi slušně vychovaná, upjatá, ale později se z ní stane velmi odvážná dáma.
    A jako doplněk je zde postava Chrliče, který má rád drbání za ušima a romantické příběhy. Je zbabělý, upřímný a někdy i netaktní. Je to magický předmět, i když je živý (a kamenný), ale nerad plní přání, je pouze jen na obranu. Nejednou vás Chrlič rozesměje.

    Jak už jsem se zmínila o magickém předmětu... V tomto fikčním  světě existuje magie, jejíž užívání hlídá Čarodějka, která ale před dvěma staletími zmizela i s většinou magických předmětů - někteří z vyšší společnosti mají stále pár kousků, někteří občané Augusty se s magií nikdy nesetkali. Magie zde funguje tak, že držíte v ruce magický předmět a něco si přejete. Může to dělat každý, ale časté užívání člověka vyčerpává, ale zároveň ho časté užívání učí vytrvalosti - procvičováním se zlepšujete. 

   Piráti jsou zde zcela typičtí, stereotypní. TCLP má schválené mapy, kde je poklad vyznačen velkým X, piráti mají pásky přes oči, chybějící končetiny, ukrákané papoušky a permanentní chuť na rum. S těmito stereotypy autorka pracuje velmi chytře a vznikají tak vtipné pasáže. 
    Další humornou složkou je augustská byrokracie, kdy občané musí vyplňovat zbytečné formuláře. To samé i byrokracie TCLP - například formulář o zradě piráta. 

    Součástí knihy je i korespondence mezi postavami, každá postava má jiné písmo. Pošta v tomto fikčním světě je fakt neskutečná - dopisy doručí kamkoli a spolehlivě. Dále jsou zde i již zmíněné formuláře, ukázky z příruček (TCLP nebo pro jemné dámy) a také články z Augustské drbny - takový kvalitnější a spolehlivější Blesk. Tyto vsuvky celý příběh oživují a pobaví, text tak není jednolitý.

    Po celou dobu jsem se bavila a ani jednou nenudila. Začetla jsem se a knihu jsem dočetla docela rychle. Je to chytrý příběh bez nadměrné psychologie postav - nejvíce se toho dozvíme o Hilary, i když je to v er-formě. Pokud chcete něco zábavného a milého, sáhněte po této knize, neměli byste litovat. A pokud máte rádi Sofronii a nemůžete se dočkat dalšího dílu, sáhněte po tom také. Já dávám pět hvězdiček a doufám, že druhý díl bude u nás co nejdříve. Prostě piráti, magie, guvernantky a červená řepa.

01.02.15

Bíglovský leden #12

Já vím, já vím. Poslední článek byl napsaný v červenci. 
Červen, červenec, leden... 
A co?

V lednu jsem hodně četla a i hodně sledovala seriály. Tomu čtení asi pomohlo mé drobné předsevzetí, že budu každý den číst, i kdyby to byla jen jedna strana, musím každý den číst. V lednu jsem nečetla asi jen jeden dva dny, což je pěkné. Dokonce jsem si pořídila velký diář, kam si každý den zapisuji, jakou knihu jsem četla a na jakou stranu jsem se dostala, a také si zapisuji, co jsem ten den viděla za epizody. 
A na Goodreads Challenge jsem si dala jen jednu knihu, abych se nestresovala, že nestíhám. Takhle jsem již prvního ledna měla challenge hotovou. A to se vyplatí.

Knihy.

 

V lednu jsem dočetla krásných patnáct knih. Hezké číslo, že? A pro mě dost netypické. Ale buďte v klidu, spousta knih bylo ke zkoušce na Literaturu pro děti a mládež. A básničky a pohádky pro děti se čtou velmi snadno.


 
Selekce vyhrála Knihu roku 2014 nakladatelství CooBoo. Díky tomuto vítězství jsem čekala, že to bude parádní kniha, ale bohužel jsem byla dost zklamaná. Prvních sto stran mě nudilo, poté to začlo být dost romantické a předvídatelné, zároveň to bylo ale milé a četlo se to dobře. Celkově to ale žádný zázrak nebyl. Ale obálku to má pěknou. 110 stran.
Do poklidné modři je posledním dílem série Nebe. Naše české vydání je takové zvláštní, je zde konec druhého dílu, který zcela nepochopitelně nebyl na konci druhé knihy. Takže začátek jsem si užila, bylo to napínavé. A pak začal díl třetí a to byla nuda. Ale konec byl opět parádní. Ale předvídatelný, autorka mě nijak nepřekvapila. Škoda. Každopádně jsem ráda, že mám zase další dočtenou sérii. 244 stran.
Polibek šarlatu je druhým dílem série Půlnoční rasa, aspoň teda myslím, že se tak jmenuje. Měla jsem chuť si přečíst nějakou urban fantasy, dost jsem uvažovala o tom, že se spíš posunu v Anitě Blake, ale pak jsem si vzpomněla, že mám tohle doma půjčené víc jak rok a že bych to konečně měla Evě (Zdravím!) vrátit. Bylo to tak trochu za trest - Eva věděla, že mě první díl nebavil, a tak mi hned půjčila druhý, je strašně milá. Polovina knihy byla nudná, druhá polovina byla už zajímavější, ale opět byla předvídatelná až na půdu. Zjistila jsem, že mám potřebu dočítat série, takže se s tímto fikčním světem budu očividně ještě dlouho, předlouho trápit. 271 stran.


Strado & Varius aneb Setkání s Mozartem je autorská ilustrovaná kniha. Je to čtení na chvilku - velká písmena a hodně ilustrací. Bylo to milé, ale asi jsem nebyla tak úplně nadšená - taky už několik staletí nejsem cílovkou, že.  32 stran.
Kouzelný svět Gabriely je další knihou ke zkoušce. Gabriela zjistí, že ovládá jazyk věcí - domluví se skříní, stolem nebo se sochou. Díky této schopnosti zažívá různá dobrodružství. Takhle kniha se mi líbila. Doporučuji. 60 stran.

 
Husa Líza a vánoční hvězda je opět ilustrovaná kniha. Krátký příběh s pěknými ilustracemi, ale nic mi to nedalo. Tohle bude tak pro děti kolem 3 let, možná i pro mladší. 22 stran.
Jedna, dvě, tři, čtyři, pět je básnická sbírka Ivana Blatného. Básničky to byly pěkné, ale na poezii nejsem. Každopádně tohle je knížka, kterou bych svým dětem dala. 48 stran.
 

Jitka a kytka je velmi kraťounká kniha se zvláštními ilustracemi - takové koláže. Neoslovilo mě to. 12 stran.
Karel IV. mě naopak nadchnul. Také je to pro starší děti. Ilustrace byly fajn, textu zde také nebylo tolik, ale je plný informací. Takže pro děti super. 33 stran.

Povídá pondělí úterku je básnická sbírka. Básničky to byly vtipné a hravé. Neumím se k poezii vyjadřovat, takže odpusťte tuhle drobnou charakteristiku. 42 stran.
Jak jsem byl malej byla super knížka. Parádní ilustrace, humor. Tohle doporučuji i dospělým, já se u toho bavila hodně. 89 stran.
Chaloupka na vršku je snad podle večerníčku, který jsem neviděla. Odehrává se to během jednoho roku. Děti jsou seznámeny s různými svátky a tradicemi, což je dle mě hodně fajn. Příběh to byl milý a nenásilný. A možná by byl večerníček zábavnější. 144 stran.

 Ztracené dny je prvním dílem o Emily Strange. Četla jsem to s teplotou, takže jsem na to neměla asi tu správnou náladu. Atmosféra se mi moc nelíbila, ale byly tam krásné ilustrace kočiček, takže jsem schopná tomu odpustit kdeco. Ale bylo to i vtipné. Jen mě mrzí, že v knihovně byl jen první, třetí a čtvrtý díl. Teď nevím, jestli můžu hned pokračovat třetím dílem, nebo počkat, až se vrátí díl druhý. 181 stran.
Poklad Čarodějky ze severu je úžasná knížka. Moje první letošní pětihvězdička. A dokonce jsem napsala i recenzi, takže se těšte. Bavila jsem se u toho. Doporučuji. 300 stran.


Ivan je jen jeden je moje druhá letošní pětihvězdička (obě knihy jsem přečetla posledního ledna, asi jsem byla na hvězdičky štědrá). U téhle knížky jsem brečela. A to vážně. Bylo to smutné a bylo to úžasné. Jsem cíťa. Zkuste, jestli jste cíťové taky. 270 stran.







Rozečtených knih nemám tolik. Až mě to překvapuje. Ale někdy bych byla ráda, kdybych měla jen jednu. 


Uzly a pomeranče jsem nedočetla a dočítat nebudu. Určitě to není hloupá knížka, ale byla jsem ráda, že jsem ji nakonec nemusela ke zkoušce číst. Neměla jsem na to náladu. 48 stran.
Překroč svůj stín je velmi oblíbená kniha a já se do ní zatím nemůžu začíst. Každopádně ji chci dočíst. Snad mě to začne bavit. 113 stran.
Panenka z kostí je moje knížka, žádná výpůjčka z knihovny nebo od kamarádů. Moc jsem toho z ní ještě nepřečetla, ale není to špatné. Jsem zvědavá, co se tam ještě stane. 58 stran.

Celkem přečtených stran za leden: 2077.
Naštěstí jsem si nedala žádné předsevzetí na počet stran, každopádně tento měsíc by se mi povedl.

Seriály.

 

Seriály budou bez obrázků. Strašně mě štve, že ne všechny obrázky obálek nemají stejnou velikost. Snad příští měsíc budu číst takové knížky, které mají správnou velikost. To jen taková fňukací vsuvka, která by u seriálů neměla co dělat. Ale je to můj článek. Tak!

Selfie (01x13). Tento seriál mě bavil hodně, sice takový hloupoučký, ale byl fajn. Moc mě mrzí, že druhá série už nebude. 5 epizod.
Ground Floor (02x06). Objevila jsem to někdy před Vánocemi. Je to parádní. Bavím se u toho. Doporučuji. Nedávno jsem se dozvěděla, že druhou sérií to končí a prodloužení nebude. Jsem naštvaná. Vážně. 6 epizod.
Galavant (01x08). Tohle je úžasný seriál, jen se nebude líbit všem. Otázka je, jestli se to dost líbilo v Americe, aby se rozhodli dát jim druhou sérii. Písničkový seriál, komedie, hrdinové a antihrdinové. To si prostě druhou sérii zaslouží. 8 epizod.
Agent Carter (01x02). Zatím jsem neviděla dost dílů, ale ty dva, co jsem viděla, se mi líbily. Přijde mi to lepší než Agents of S.H.I.E.L.D., což také něco říká. 2 epizody.
State of Affairs (01x01). Jen jsem se chtěla podívat, co to bude. No... Já vám nevím, k tomuhle se jen tak brzo nevrátím. Jestli se k tomu vrátím vůbec někdy. 1 epizoda.
Awkward (04x21). Tohle mě baví, i když je to čtvrtá série. Těším se na pátou, která je myslím už poslední. Snad bude stejně dobrá. A snad mi bude po těch postavách smutno. 3 epizody.
Faking It (02x10). Tohle také patří mezi mé oblíbené seriály. Jsem zvědavá, co bude ve třetí řadě. Těším se. 4 epizody.
The Big Bang Theory (08x12). A tohle mě také baví, i když je to už osmá série. Jen Penny nemám ráda. A dost pochybuju o tom, že ji budu někdy ráda mít. Je hloupá. Fakt moc hloupá. 5 epizod.
Constantine (01x10). Tenhle seriál mi připomíná Supernatural a Herryho Dresdena, ale vůbec mi to nevadí. Constantine je sympaťák, jen Zed by se pořád nemusela tak divně tvářit. Jsme zvědavá, jestli dostane druhou sérii, nebo skončí po první. Doufám, že neskončí. 9 epizod.
Supernatural (02x17). K tomuhle seriálu jsem se po dlouhé době vrátila. A baví mě. Hodně. Těším se na díly, kde bude Felicia Day, ale ta je snad až v osmé sérii, bude ještě dlouho trvat, než se tam dokoukám. 37 epizod.
Beverly Hills (03x03). Ano, vidíte správně. Nějak jsem dostala chuť se na to dívat. A dívám se na to dál, i když mě to neskutečně rozčiluje. Nesnáším Brendu. Jen co promluví, tak mám chuť křičet. Uaaa. 53 epizod.

Celkem zhlédnutých epizod v lednu: 133
Viděla jsem toho hodně. Jen jsem chtěla dokoukat podzimní novinky (a i některé letní), ale to mi vůbec nevyšlo. 


Uff, to byla práce. Příště musím přečíst míň knížek a koukat na míň seriálů, kdo má o tom furt psát. Stejně to nikdo nečte. 
A kdyby náhodou... Četli jste nějakou výše zmíněnou knihu a viděli výše zmíněný seriál? Koukáte se také někdo na Beverly Hills? Nechci být jediný magor, co na to kouká. Sice je fajn být jedinečná, ale vocamcaď pocamcaď.

Mějte se krásně a hodně čtěte.