21.08.15

Bíglové v knihovně #1

Myslím, že vám nemusím říkat, že ráda chodím do knihovny. Pokud se najde někdo, kdo to neví, tak ať si přečte můj blogísek od začátku do konce. Tak se dozví vše podstatné.

Rozhodla jsem se, aby to tady neumíralo, psát o tom, co jsem si v knihovně půjčila. Ne vždy se totiž k těm knížkám dostanu, takže by byla škoda o nich kvůli tomu nemluvit. A může se stát, že bych si domů přinesla něco, co neznáte. Takže bych vám i rozšířila obzory. 
Pravdou je, že si spíš půjčuji novinky, protože mě v době vydání nejvíce zajímají, pak se o nich přestane mluvit, já na ně zapomenu. Když je pak vidím v knihovně, sáhnu po novinkovatější novince. Se mnou je to prostě těžké.
A to bych ještě ráda knihovnu trochu omezila, abych si četla své knihy. Snažím se o to už hodně dlouho a nedaří se mi s tím nic dělat.

Při poslední návštěvě jsem si půjčila jen dvě knihy. A dva komiksy, o kterých psát nebudu.

 Lois Lowry. Spočítej hvězdy


 Už jsem četla knihy o holocaustu. Například Život s hvězdou od Jiřího Weila a nebo komiks Maus Arta Spiegelmana. Z memoárů jsem četla Klid je síla, řek' tatínek Zdenky Fantlové. A musím přiznat, že jsem toho na toto téma četla málo. Ještě si vzpomínám na Démanty noci Arnošta Lustiga. Ale nemyslete si, že o tom nic nevím. V oktávě jsme měli napsat práci na dějepisný seminář a já psala o tom, jak se žilo v koncentračních táborech (blbě, to je jasné, ale psala jsem o jejich denním režimu), takže jsem z memoárů a odborných publikací četla jen určité kapitoly.
    Každopádně jsem nečetla knihu o holocaustu, která je zároveň knihou pro děti. Čekám, že to bude hodně dojemné. A že u toho budu brečet jak želva, protože jsem cíťa. Budou mě pálit oči a bolet hlava a chodit si k muži pro objetí. Spočítej hvězdy má jen 125 stran. A má 17 kapitol, které jsou krátké. Co z toho vyplývá? Bude se to číst rychle. V neděli pojedu k rodičům vlakem, kde se do toho pustím, třeba to za hodinu a půl stihnu celé přečíst. 


Dave Eggers. Hologram pro krále


 Pěkná žlutá obálka. To je asi tak vše, co bych vám o té knize řekla, kdybyste se mě na ni zeptali. Co jsem si tak četla názory, tak skoro všechny obsahovaly slovo absurdita. A také Čekání na Godota. Což jsem samozřejmě nečetla. Absurdní dramata mě moc nelákají. A mám docela obavy, že Hologram pro krále buď nepochopím, nebo dostatečně neocením. A obávám se, že se to stane kandidátem na vrácení bez otevření.
    Na druhou stranu to nemá moc stran - 287. A jak jsem tím tak listovala, má to i krátké kapitoly. Pokud se do toho pustím, možná to díky krátkým kapitolám dočtu. Každopádně, pokud to vrátím do knihovny nepřečtené, asi není šance, že bych si ji chtěla půjčit ještě někdy v budoucnu.

Běžně si v knihovně půjčuji více knih. Když jsem se rozhodla psát tyto články, tak snad budu umírněnější, protože kdo má psát o deseti nebo patnácti knihách.
Pokud jste zmíněné knihy četli, napiště mi váš názor na ně, třeba mi ušetříte čas. 

Mějte se pěkně a hodně čtěte. A choďte do knihovny.

13.08.15

ZOE SUGG. Girl Online

    Předně chci říct, že je mi šumák, kdo knihu napsal. Hodnotím tu knihu podle toho, jak je napsaná, ne podle toho, kdo ji napsal. Ale je jasné, že kdyby to napsal/"napsal" někdo neznámý, tak mu to možná nevydají, nestane se to běsem celeru a všichni budou frflat, že je to klišoidní sračka (omlouvám se, ale nemám náladu vytvářet slušné neologismy). Takhle to napsala/"napsala" slavná bloggerka, o které jsem předtím neslyšela, stalo se to bestsellerem a všichni óchají nad tím, jak je to super.
     Zajímalo mě, proč je to v zahraničí tak oblíbené - kdyby mě to nezajímalo, tak bych to nebyla já. Dokonce jsem se na Girl Online začala těšit. Myslela jsem si, že to bude takové to roztomilé, ňufavé čtení. Pro někoho určitě.

   Hlavní hrdinkou je Penny - ráda fotí, ráda bloguje a je nešikovná. Při školním představení se jí stane obrovský trapas, a tak je ráda, že může s rodiči odjet na několik dní do New Yorku. A tam potká mladíka Noaha - má rád hudbu. S Noahem je schopná zapomenout na svůj mega trapas. Jenže ...

    Girl Online je psána z jednoho pohledu - z pohledu Penny, ich formou. Pokud máte rádi vnitřní monology hrdinek, tady si jich užijete hodně. Penny zažívá spoustu trapasů a dost o nich přemýšlí, v knize se tedy dočteme o jejích pocitech. Musím říct, že pro mě byla v tomhle ohledu Penny uvěřitelná. Všichni zažíváme trapasy. A všichni se za ně stydíme. To, co cítila Penny, jsem i já cítila nespočetněkrát. Někdo říká, že se Penny chovala nepřiměřeně. A kdo se v patnácti/šestnácti choval přiměřeně? Určitě jsme i my některé pocity hyperbolizovali, protože jsme to tak prostě cítili. Trapas byla velká katastrofa. A bylo důležité, aby si o nás ostatní (hlavně opačné pohlaví) mysleli jen to nejlepší. 
    Na druhou stranu mě to stálé přemýšlení nad tím, co si o Penny budou myslet ostatní, otravovalo. Z tohohle jsem už vyrostla. A z kalhot bohužel taky. Řídím se heslem: Čím víc trapasů, tím víc vtipných historek. Ale pro cílovou skupinu by to mohlo být dobré prozření. 

    Autorka (je jedno která) se snažila vložit do Girl Online i nějaké to poselství. Již zmíněné uvědomění si, že nám nemusí záležet na tom, co si ostatní myslí - to mi přijde jako hlavní poselství - když vám to totiž budou říkat rodiče, tak jim stejně nebudete věřit. A příběh je založen na tom, jak umí být internet zrádný - tady by už se rodiče mohli brát vážně, nebo aspoň učitelům by se mohlo věřit. A tohle se prolíná celou knihou. Výchovná funkce je v této knize dost rozpoznatelná.

    Někteří si stěžovali na slovo gramla. Nevím, jak u vás v Čechách, ale u nás v Čechách (není to překlep, fakt jsem napsala dvakrát "v Čechách") se používá slovní spojení "gramlavé ruce". Neměla jsem tudíž žádné problémy s porozuměním. Ale je pravda, že gramlu bych nepoužila, nelíbí se mi totiž onomatopoicky. Na druhou stranu... Vzpomínáte/znáte knihu Loď mezi hvězdami, kde se překladatel rozhodl použít slovo chucpe? Prskali jsme, ale naučili jsme se nové slovo. Takže se naučíme další slovo. Knihy by přece měly rozšiřovat slovní zásobu, ne?

    A teď se dostanu k závažné věci...
Ta knížka mě nudila. Ale moc. Až poslední čtvrtina mě bavila - také jsem ji přečetla nejrychleji, zajímalo mě, jak to velké drama dopadne. Nejhorší na tom bylo, že jsem se ani nerozčilovala, že je to hloupé. Vůbec to ve mně nevyvolávalo emoce. Bylo mi jedno, co se Penny děje. Sice jsem se chvilkami dokázala vcítit do hrdinky, ale celková otupělost to vcítění zabíjela. Děj mě vůbec nebavil. Kdyby tam nebyla ta poslední čtvrtina, tak bych to asi nedočetla.

   Během čtení jsem přemýšlela, kolik hvězdiček tomu tak dám. Dlouho jsem myslela, že jen dvě. Poslední čtvrtina to zachránila. K tomu ta uvěřitelná (aspoň chvilkami) hrdinka. A hlavně si celá Girl Online nehraje na nějakou vznešenou literaturu. Je to prostě kniha pro náctileté slečny a nic víc. Tak jsem se rozhodla, že oči přivírat nebudu, protože mám stejně zašpiněné brýle, a dám tomu dvě a půl hvězdičky. A gratuluji si, že mi to čtení trvalo jen dva měsíce. 
 
Děkuji nakladatelství Jota, že jsem se mohla vetřít na jejich sraz na Světě knihy, kde jsem dostala tento výtisk.

Poznámka: Moje úžasná korektorka Kristina říkala, že u nich v Čechách se gramla/gramlavý nepoužívá. A můj muž říkal, že u nich ve Slezsku se používá. Pamatuji si, že tento výraz používal můj táta, ale nevzpomínám si, jestli i můj děda a babička (babičky se budu muset zeptat, až ji potkám). Je klidně možné, že si to tatínek přivezl z vojny. Každopádně si tu slovní zásobu rozšíříte o další výraz, což je fajn.

03.08.15

Bíglovský červenec #18

Přemýšlím, jak originálně napsat, že je další měsíc v ...
Ano, přesně tam.
A už se nevrátí.
V červenci jsem hodně četla a málo se dívala na seriály (to budete ještě koukat), byla jsem na několik pracovních pohovorech (neúspěšných) a na jednom (mém prvním) knižním sraze v Brně - ráda bych poděkovala všem, co si tam se mnou povídali (zbytek je mi ukradenej). Takže moc děkuji a někdy se snad zase sejdeme.

Knihy.

Byla jsem tak čtenářsky akční, až se mi podařilo dočíst deset knih. Mohlo jich být jedenáct, ale poslední den v červenci jsem jela pryč a ve vlaku se mi vůbec nechtělo číst.
A teď jsem si vzpomněla! Každý červencový den jsem si četla! Jen jeden den to byla pouze jedna stránka - musela jsem se donutit vzít knížku a tu stránku přečíst, ale jsem za to ráda. V srpnu tohle už nezopakuju, protože jsem první dva dny nečetla.



Jablečný koláč naděje mě ze začátku nenadchl, ale pak jsem to přečetla rychle. Možná až moc rychle, protože mi určitě uteklo dost zajímavých myšlenek. Líbilo se mi to hodně, ale musím říct, že teď, jak tohle sepisuji, si z toho už moc nepamatuji. Takže někdy v budoucnu si to budu muset přečíst ještě jednou a pomalu. 184 stran.

Město mrtvých je druhý díl ze série Kladivo na čaroděje. Podle mě to bylo lepší než Magie pro každého. Bavila jsem se hodně. Do toho upoceného počasí se to hodilo, protože to bylo akční, takže jsem zapomněla, že je nějaké horko. Možná jsem se zapomněla i potit. 135 stran.

Pohádkovou knihu legend si konečně můžu odškrtnout ze svého Nutně-přečíst-hned-teď seznamu. Líbilo se mi to, vůbec mi nevadí, že ta knížka je pro malé holčičky. A knížka jako artefakt je krásná. A druhý díl už mám doma. A těším se hodně. 113 stran.





Girl Online je další odškrtnutou knihu z mého seznamu knih. Hurá! S tou jsem se dlouho trápila. Přes polovinu knihy jsem se nudila, ale ten konec mě bavil, byla jsem napjatá, jak to dopadne (nějakou tu představu jsem měla). A nakonec jsem ji nehodnotila ani tak špatně - jde to se mnou z kopce. Každopádně svůj názor mám už sepsaný (a dokonce i opravený), takže se můžete těšit. 145 stran.

Hra o trůny je už také odškrtnutá. Tři roky to trvalo, ale konečně jsem ji dočetla. Bavilo mě to hodně (trochu ke konci jsem s tím bojovala) a teď se těším na druhý díl, ale chci nějaký čas počkat, aby mě to po pár stranách nezačalo nudit. Samozřejmě že mám ráda Daenerys a Tyriona. A Aryu. A nepište mi žádné spoilery, jinak mi budete proplácet knížky! 237 stran.

Bellman & Black byla pro mě docela zvláštní kniha. Bavilo mě to, četlo se to dobře a hodně rychle. Ale nějak nevím, co jsem si z toho měla odnést. Asi jsem fakt hloupá. Každopádně i tak to bylo dobré. Na goodreads to nemá moc dobré hodnocení, ale předpokládám, že to je tím, že všichni měli velká očekávání. A hodně se mi líbí obálka. 373 stran.





Pusheen má stejný životní styl jako já. A je mi jedno, že je to jen komiks a že tam moc písmenek není. Já si to i tak započítám! Tak! Je to vtipné, je to roztomilé, je to super. Dokonce i mému muži se to líbilo, takže to nemůže být špatné. No ne? No ano. 185 stran.

Zapletený je erotický román. Pohlavních styků je tam dost. Přečetla jsem to během jednoho dne. Bavila jsem se. Dokonce jsem na to napsala i podrobnější názor, takže se můžete těšit. 214 stran.

Ostrov lhářů mě nebavil. Tečka. 245 stran.



 









Longbourn je zajímavá kniha. Příběh se odehrává v příběhu Pýcha a předsudek. Hlavními hrdiny jsou služební. Autorka ukázala, jak to nebylo lehké pro ty, co se dobře nenarodili. Takže se služebnou Sárou budete prát prádlo v louhu a budete nadávat Elizabeth za to, že se zase někde courala, protože to bahno nechce jít dolů. Ale romantika je tu také. Líbilo se mi to hodně. Doporučuji. 390 stran.

Rozečtených knih mám na své poměry málo. V srpnu budu muset víc rozečítat.


Královnu Tearlingu jsem opravdu moc chtěla stihnout, nechybí mi ani sto stran. Škoda. Dlouho jsem ji měla v červenci rozečtenou, dost mi vadí dlouhé kapitoly. Asi jsem fakt rozmazlená dětskými knihami. Každopádně v srpnu to už dočtu. 357 stran.

Případ ztracených duchů je dětská kniha. Jen jsem se chtěla na ni podívat, ale nějak se mi stalo, že jsem ji rozečetla. Je to vtipné a má to obrázky. 32 stran.

Celkem přečtených stran za měsíc červenec: 2 610.


Seriály.

Ani jsem tomu nemohla uvěřit, ale mě se na seriály dívat nechtělo. Divné.

Scream (1x01). Novinka. První díl mě docela bavil, ale moc nadšená jsem z toho nebyla. Asi musím zkusit další, ale četla jsem, že ten druhý díl je dost podobný tomu prvnímu, tak mám strach, že to bude každý díl stejná vyvražďovačka, 1 epizoda.

UnReal (1x08). Tohle mě pořád baví. Už mi chybí jen dva díly do konce série. A příští rok bude druhá, tak jsem dost zvědavá, jak ta první skončí. 4 epizody.

Game of Thrones (1x10). Když jsem dočetla knihu, mohla jsem se konečně podívat i na seriál. Vůbec mi nevadilo, že jsem se na to dívala dva dny po tom, co jsem to dočetla. Bavilo mě to, líbilo se mi to. Ale jak u knihy, tak u seriálu mě moc nebavil konec. 10 epizod.

Celkem zhlédnutých epizod za měsíc červenec: 15.


Tak to by bylo k červenci vše. Doufám, že jste ohledně "mých seriálů" překvapení stejně jako já. 
Přeji vám, abyste měli srpen podle svých představ.

Mějte se pěkně a hodně čtěte!